Praha

Matka všech měst
Zajímavá místaZážitky v Praze

Matka měst, zlatá, stověžatá i tajemná. To vše je Praha, hlavní město České republiky ležící v srdci Evropy. Toto 11.století staré město je právem považováno za jedno z nejkrásnějších na světě a miliony návštěvníků přitahuje především svou atmosférou, obrovským množstvím historických památek, kulturou i živým ruchem současné metropole.

Historické jádro, tedy Staré a Nové město na pravém břehu řeky Vltavy a Malá Strana na břehu levém, nabízí tolik kouzelných míst, že pár hodin či dní k jejich obdivování v žádném případě nestačí. Pražský hrad, Zlatá ulička, Kampa, Karlův most, Židovské město, Staroměstské náměstí s radnicí a orlojem nebo Vyšehrad, jsou jen malým výčtem.

více ...

Neuvěřitelné množství kostelů, chrámů, synagog, paláců, měšťanských domů a zahrad všech stylů a slohů spojených křivolakými uličkami, podloubími či schody, tajemnou i impozantní scénu jen umocňují.

Současná Praha má ovšem také na co zlákat. Nabídka desítek divadel, muzeí, galerií, knihoven, kin, koncertních síní, dalších kulturních institucí a sportovních center je nepřeberná. Stejně tak jako je nepřeberné množství příležitostí k dalšímu poznávání a zážitkům.

Hotely, kavárny, vinárničky, restaurace, kluby i tradiční hospody se světoznámým českým pivem vás budou provázet na každém kroku. Stačí vybrat „to své“. A pokud vás snad unaví ruch, odpočinek a klid můžete najít například v zoologické či botanické zahradě, na Petříně, ve Stromovce či při prohlídkové plavbě lodí po Vltavě. Vybírejte…

méně ...

Malá Strana a Hradčany

Pražský hrad

symbol české státnosti je tradičním sídlem českých knížat a králů a od roku 1918 i sídlem prezidenta republiky České republiky. Jeho historie se datuje již zhruba od roku 870, kdy se kníže Bořivoj (první historicky doložený český kníže z rodu Přemyslovců), rozhodl přemístit své sídlo z Levého Hradce o pár kilometrů proti proudu Vltavy výše a vybudoval hradiště zvané Praha.

Zásadní se pro vzhled i význam hradu, stala přestavba za vlády Karla IV., který z něj vybudoval skutečnou chloubu gotiky a reprezentativní sídlo českých panovníků.

Postupem let a staletí procházel hrad různými úpravami, požárem či drancováním a dalšími přestavbami v různých architektonických stylech. Díky nim vznikl jeho současný vzhled a také největší souvislý hradní komplex na světě, složený z paláců a církevních staveb.

Více

Dominantou Pražského hradu je gotický Chrám sv.Víta, uchovávající za sedmi zámky v korunovační komoře české korunovační klenoty, o nichž je možné, s trochou nadsázky říci, že jsou dražší než celá katedrála. Skutečným zážitkem je krom prohlídky samotné katedrály i podzemí s hrobkou českých králů, základy dvou starších kostelů a také pohled z ochozu Velké věže, vysoké téměř 100m. Mezi další nejvýznačnější památky patří bezesporu Starý královský palác, vlastní sídlo českých knížat a králů; jedno z nejkrásnějších a nejhodnotnějších děl gotického sochařství - plastika sv. Jiří na třetím hradním nádvoří; románská bazilika sv. Jiří; Jiřský klášter, expozice Pražského hradu, Prašná věž, Obrazárna a Jízdárna Pražského hradu se svými expozicemi a výstavami.

 

Zajímavým zážitkem může být i prohlídka reprezentačních prostor v prvním podlaží Nového paláce, které se ovšem zpravidla otevírají jen dvakrát ročně.

Pražský hrad je pro své návštěvníky otevřen celoročně. Obklopuje ho 6 zámeckých zahrad (s renesančním Letohrádkem královny Anny) a vstupuje se do něj několika vstupy, které jsou 24 hodin denně střeženy elitní jednotkou Hradní stráže. Nejvelkolepějším vstupem je vstup branou z Hradčanského náměstí s Arcibiskupským, Toskánským, Schwarzenberským či Martinickým palácem, nedalekou Hradčanskou radnicí a kouzelnými uličkami vedoucími k dalším nádherným objektům a místům, jako jsou Radnické schody, Šternberský palác, Zlatá ulička s věží Daliborkou nebo Nový svět. Vynechat nemůžete ani nejslavnější poutní místo Loretu na Loretánském náměstí se Svatou chýší, poutním kostelem a klenotnicí, to vše nejlépe za zvuku loretánských zvonků.

(Praha, městská čtvrť Hradčany) (Národní kulturní památka)
(památka UNESCO)
(pohled z ochozu Velké věže svatovítského chrámu)

Navazující objekty:

Chrám sv. Víta,
zahrady, Loreta, Belvedér, Nový svět, Zlatá ulička, Daliborka,
Nerudovka, schody, Jelení příkop, paláce zmíněné I nezmíněné a další a další
také České korunovační klenoty

Méně

Chrám sv. Víta

na Pražském hradě je nejvýznamější církevní památkou u nás a sídelním chrámem pražského arcibiskupa. Jeho celý název zní Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Tato skutečně impozantní gotická stavba je významně spojena s historií národa a je symbolem českého státu.  Kromě církevních záležitostí zde v minulosti probíhaly korunovace českých králů, jsou zde uloženy ostatky českých panovníků i patronů českých zemí a v korunovační komoře kaple sv. Václava také české korunovační klenoty.

Více

První románská rotunda sv. Víta zde byla vystavěna knížetem Václavem v první polovině 10.století, přebudována byla v baziliku knížetem Spytihněvem v 11. století. Skutečná výstavba chrámu se datuje od roku 1344, kdy Jan Lucemburský, spolu se svým synem Karlem IV., pověřil prací Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti převzal dílo Petr Parléř, který pokračoval podle vlastní vize a vytvořil stavbu, která dodnes vyráží dech. Do podoby, kterou známe dnes byla katedrála dobudována v 19. a 20.století v novogotickém stylu Josefem Krannerem a Kamilem Hilbertem, který stavbu v roce 1929 dokončil.

Na výzdobě se podílela celá řada vynikajících umělců, například J.V. Myslbek, M. Švabinský, A. Mucha či K. Svolinský. Majestátnost chrámu korunuje zvuk zvonů, na které pravidelně zvoní svatovítští zvoníci. Z nich největší Zikmund je největším zvonem v Čechách a byl odlit zvonařem Tomášem Jarošem v roce 1549. Skutečným zážitkem je krom prohlídky samotné katedrály a kaple sv. Václava, která je zdobena drahými kameny, i podzemí s hrobkou českých králů a také pohled z ochozu Velké věže, vysoké téměř 100m.

(České korunovační klenoty)

Méně

Zlatá ulička

Zlatá ulička u Daliborky na Pražském hradě působí pohádkovým dojmem lehkých pastelových barev a téměř připomíná obydlí pro panenky. Jméno nese podle dřívějšího působení zlatníků, ale bydlela zde také hradní čeleď a hradní střelci. Domov zde míval (č.p.22) v období 1916-1917 i Franz Kafka. Zde se žilo až do druhé sv.války a od té doby domky slouží jako galerie, krámky nebo místnosti k expozicím. Turisty je oblíbená a hojně navštěvována. Sousedící věž Daliborka je proslulá jako věznice a nese příběh mladého umělce, který se z dlouhé chvíle naučil hrát na housle. Inspiraci v ní našel Bedřich Smetana v opeře Dalibor.

Zahrada Na Valech

Zahrada Na Valech je součástí krásného komplexu zahrad Pražského hradu. Rozkládá se mezi Rajskou zahradou a Černou věží. Vystavěna byla už v 16. století na popud Ferdinanda Tyrolského na místě zasypaného příkopu. Nachází se zde nejen mnoho rostlin, ale i architektonická a umělecká díla, například Plečnikův pavilon. Jedná se o krásné místo k vycházce.

Královská zahrada

Královská zahrada je od Pražského hradu oddělena Jelením příkopem a má rozlohu 3,6 ha. Byla navržena v renesančním stylu a rostou v ní javory, lísky a kaštany.

Najdeme zde však také významné stavby renezanční architektury z dob Rudolfa II,, a sice Letohrádek královny Anny nazývaný také jako Belveder a Míčovna. V západní části je také tzv. Prezidentský domek, který sloužil jako prezidentská vila.

Belvedér - letohrádek královny Anny

Tato krásná renesanční budova ve východní části Královské zahrady na Pražském hradě, je zvaná též Letohrádek královny Anny. Je symbolem lásky českého krále Ferdinanda I. ke své manželce Anně Jagellonské, pro kterou ji v 16.století nechal vystavět.

Stavbou byl pověřen v roce 1538 italský architekt a sochař Paolo della Stella, který je krom projektu i tvůrcem sochařské výzdoby na arkádách. Stavba byla přerušena jíž o tři roky později, kdy hrad zachvátil požár a byla obnovena až v roce 1556. Tak se stalo, že se dokončení nedožil ani tvůrce, ani královna Anna, která zemřela v roce 1547.

více ...

Stavbu převzal architekt Bonifác Wohlmut, který ji již podle svého návrhu v roce 1964 dokončil. Zastřešil jí zajímavou střechou a vytvořil tak stavbu, která je považována za nejkrásnější a nejčistší renesanční objekt mimo území Itálie.

Letohrádek byl po dokončení používán především při zábavě v zahradách, císař Rudolf II. zde rád pobýval a přemístil sem i část svých uměleckých sbírek. Bohaté zařízení bylo bohužel zničeno nebo odvezeno v roce 1648 Švédy. Objekt pak až do roku 1836 využívalo vojsko.

Poté letohrádek prošel rekonstrukcí a od roku 1955 začal sloužit pro výstavní účely. Následoval další požár a další rekonstrukce a od roku 1991 je znovu otevřen pro uměnímilovnou veřejnost.

Překrásně a v italském stylu je upravena i okolní část zahrady, která přímo vybízí k posezení a poslechu Zpívající fontány, která je umístěna před letohrádkem.

Tato renesanční kašna byla odlita v roce 1564 zvonařem Tomášem Jarošem. Jméno jí dal zvuk kapek dopadajících na bronzovou nádrž, který zní jako tichý zpěv víly uvězněné v kovu.

(otevřeno v době výstav)

Navazující objekty:
zahrady Pražského hradu
další objekty v zahradách

méně ...

Staré zámecké schody

Staré zámecké schody spojují východní část Pražského hradu a Staré Město. Jsou vyhledávaným místem turistů. Stojí zde již od 17. století. V letech 1835 až 1837 byly rekonstruovány, zachovaly se nám v původní podobě. Schody jsou 230 m dlouhé a je jich 121. V horní části u brány do Pražského hradu se nachází vyhlídková terasa, kde se návštěvníkům otevře nádherný výhled na Prahu a zákoutí přilehlých zahrad.

O těchto schodech se zpívá i ve slavné písni českého písničkáře Karla Hašlerka, jemuž byl postaven v roce 2009 pomník, který stojí v horní části zámeckých schodů poblíž vyhlídky.

Petřín

Petřín je nádherný park, který je neodmyslitelnou součástí Prahy a procházek po ní. Na jeho vrcholu se nachází Petřísnká rozhledna, která do jisté míry připomíná Eiffelovu věž. Vrch Petřína má nadmořskou výšku 324 m n. m. Nahoru se můžete vydat klikatými petřínskými cestami a užít si nádhernou procházku, příjemný výhled a případně se posadit na některé z mnoha laviček. Další variantou je lanová dráha na Petřín.

Na Petříně můžete s dětmi navštívit i nová dětská hřiště, restauraci, občerstvení nebo zrcadlové bludiště. Petřín v horkých slunných dnech láká i k sladkému nic nedělání na petřínských loukách.

Petřínská rozhledna

Stavba Petřínské rozhledny se datuje od roku 1891. Po světové výstavě v Paříži roku 1898 se zasloužil Český klub turistů o výstavbu napodobeniny Eiffelovy věže v Praze. Pro tento účel byl vybrán vrch Petřín, který má nadmořskou výšku 324m nad mořem. Samotná Petřínská rozhledna je vysoká 65,5 m a stala se neodmyslitelnou dominantou Prahy. Do horního patra je nutno vystoupit po schodišti. Výtah pro invalidy a starší osoby jezdí až nahoru.

Na vrch Petřín vede lanová dráha, kyvadlového typu, která byla dána do provozu v roce 1891. Překonává převýšení 102,2 m a je 396,5 m dlouhá. Z vrchu Petřínské rozhledny se Vám otevře opravdu krásný výhled na město.

Zrcadlové bludiště Petřín

Zrcadlové bludiště na Petříně postavené Klubem českých turistů stojí už od 19. století. Zbloudilo zde mezi zrcadly už velké množství lidí.

Zvenku vypadá stavba jako hrad, uvnitř můžete bloudit v nekonečném labyrintu mezi zrcadly. Traduje se, že se zde už mnoho lidí ztratilo a nevrátili se ven, přesto přicházejí další. Další částí je diorama z třicetileté války, kde Prahu dobývají Švédi. A nakonec se můžete podívat do síně smíchu, kde jsou zakřivená zrcadla, ve kterých se možná ani nepoznáte...

Strahovská knihovna

Nejkrásnější klášterní knihovna Čech obsahuje přes 200 000 svazků a je součástí areálu barokního Strahovského kláštera, Královské kanonie premonstrátů.

Její historie, resp. původ nejstarších knih, se píše již od samotného vzniku kláštera ve 12. století. Nejstarší svazek je však ještě starší, a sice z roku 860. Součástí knihovny je i čítárna.

Strahovský klášter

Strahovský klášter je jedním z nejstarších premonstrátských klášterů na světě, založen byl roku 1143. Součástí je slavná Strahovská knihovna.

Basilika Nanebevzetí Panny Marie od A. Luraga stojí na místě původní románské basiliky, která byla mnohokrát přestavována.

Kanonie Strahovského kláštera má více jak 70 členů.

Malá Strana 

Druhé nejstarší pražské město bylo založeno roku 1527 králem Přemyslem Otakarem II. v podhradí  Pražského hradu a dá se bez nadsázky nazvat duší Prahy. Nachází se na levém břehu řeky Vltavy a jeho centrem je Malostranské náměstí, jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Navazuje na něj bezpočet křivolakých uliček a ulic s množstvím tajemných až neuvěřitelně magických míst, prostranství, zákoutí a schodů, včetně Karlova mostu.

Měšťanské domy a šlechtické paláce jsou většinou renesanční nebo barokní. Dnes hostí velké množství hospůdek, kaváren, vináren, hotýlků, stylových restaurací i tvůrčích dílen a butiků. Nedaleký ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Újezd s lanovou dráhou na Petřín s rozhlednou a velký komplex zahrad snový dojem dotvářejí.

Sídlí zde mnoho správních, státních, kulturních i vzdělávacích budov, ale podstatou tohoto místa nejsou. Tato čtvrť nelze slovy popsat, musíte vidět a zažít...

Vrtbovská zahrada

Vrtbovská zahrada patří mezi nejkrásnější barokní zahrady v České republice. Je terasovitého rázu a nachází se na svazích Petřína, v Praze na Malé straně. Byla vystavena na počátku 18. století podle návrhu barokního architekta Františka Maxmiliana Kaňky. Sochy umístěné v zahradě byly vytvořeny dle Matyáše Bernarda Brauna. Fresky Venuše vytvořil Václav Vavřinec Rainer.

Vrtbovská zahrada je zapsána v seznamu památek UNESCO. V prostorách zahrady se konají i nejrůznější společenské akce. Navštivte tuto krásnou zahradu i Vy a zažijte příjemný kulturně přírodní zážitek.

Valdštejnský palác a zahrada

Valdštejnský palác je rozsáhlý soubor staveb na ploše 350 x 172 m, který se nachází na Malé Straně pod Pražským hradem. V současnosti je Valdštejnský palác sídlem Senátu Parlamentu České republiky. Palác nechal postavit jeden z nejbohatších šlechticů Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna v letech 1623-1630. Je to jedna z nejvýznamnějších staveb ranného baroka, jeho staviteli byli Andrea Spezza, Giovanni Battista Pieroni, Niccolo Sebregondi, italští architekti a stavitelé. Neméně zajímavá je přilehlá Valdštejnská zahrada, se Salou terrenou, kde jsou pravidelně pořádány koncerty pod širým nebem. Zahradu zdobí řada unikátních soch, sousoší a kašen, jejichž autorem byl nizozemský sochař Andian de Vries. Valdštejnská zahrada je volně přístupná veřejnosti od 1.4. do 31.10.

Chrám sv. Mikuláše

Pohled na mohutnou kupoli a štíhlou věž kostela patří neodmyslitelně k panoramatu Prahy a známe ho snad všichni, kdo obdivujeme genius loci Malé Strany.

Chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí, je opravdu nejpůsobivější barokní stavbou v celé České republice, kterou na zakázku malostranských jezuitů vybudovala rodina Dienzenhoferů v letech 1703 – 1756. Působivá chrámová loď s bočními kaplemi na elipsovitém půdorysu, 40 m vysoké průčelí plné křivek, kněžiště, mohutná kupole a zvonice (hranolová věž v rokokovém stylu) se stala skutečnou výzvou pro špičkové umělce baroka, kteří ji vyzdobili. 

více ...

František Xaver Palko vytvořil jednu z největších stropních fresek v kupoli, na které je zobrazena svatá Trojice a Jan Lukáš Kracker fresku na klenbě lodi s výjevy z života sv. Mikuláše. Krom dalších děl těchto umělců zde můžete obdivovat i nástěnné malby a obrazy Josefa Hagera, Ignáce Raaba, Josefa Kramolína, Karla Škréty či Francesco Solimena, sochy Ignáce Františka Platzera nebo plastiky Richarda a Petra Prachnerových, Jana Bedřicha Kohla a také chrámové varhany Thomase Schwarze, na které si zahrál i Wolfgang Amadeus Mozart, při svém pobytu v Praze.

Zajímavostí je jistě i to, že samotná zvonice nebyla nikdy součástí kostela. Byla městskou věží v majetku obce, určenou k hlídkování městské stráže. Proto na ní nejsou vyobrazeny sochy svatých a má i své číslo popisné. Možná právě proto se za totality zalíbila věž i státní bezpečnosti, která si zde vytvořila pozorovatelnu pro sledování dění na ambasádách západních států.

Dnes je možné zpeněžit opravdu vše, takže si ji zde za 100,­ Kč můžete prohlédnout, včetně dokumentů StB a zařízení pro odposlech. Každý podle svého gusta, já preferuji romantický výhledna střechy okolních domů, prohlídku chrámu, nedělní mší a pravidelné koncerty klasické hudby a to celoročně.

méně ...

Zeď Johna Lennona

Na Praze 1, nedaleko Karlova mostu, nachází se prazvláštní památník – Lennonova zeď s barvitou historií. Po smrti frontmana Beatles, Johna Lennona, lidé vytvořili na Kampě na přilehlé zdi pietní místo. Objevovaly se zde graffiti připomínající slavného umělce a jeho tvorbu. Během komunistického režimu zde lidé projevovali touhu po svobodě a i dnes se Lennonova zeď skví neustále novými texty a kresbami. Ty sice již s původní myšlenkou příliš nesouvisí, ale stále jsou poselstvím lásky a míru. Přijďte i vy, nasajte jedinečnou atmosféru a zanechte svůj vzkaz světu.

Čertovka

Již ve středověku johanité postavili Čertovku jako náhon určený pro obilné mlýny. Byl tak vytvořen umělý ostrov Kampa.

Náhon vypadá jako ulice plná vody a evokuje inspiraci Benátkami, i proto se jednomu místu říká příznačně -Pražské Benátky. Při cestě z Malé Strany na Kampu po několika mostcích můžete spatřit dochované mlýny. Všechny stojí na levém břehu a jmenují se Huť, Zlomkovský mlýn a Velkopřevorský mlýn. U prvního a posledního jmenovaného jsou dochována i mlýnská kola. Užijte si atmosféru Čertovky tak, jak to dokázal spisovatel Jan Neruda!

Staré a Nové město

Karlův most

původně nazývaný Kamenný i Pražský, je nejstarším dochovaným mostem přes Vltavu a po píseckém mostu i druhým nejstarším dochovaným v České republice. Jeho stavba začala v roce 1357 na příkaz krále Karla IV., místo původního Juditina mostu z 12. století, který byl těžce poškozen při povodni v roce 1342.

Stavbou byl pověřen Petr Parléř, který se ovšem dokončení svého díla nedočkal. Byla totiž dokončena až počátkem 15. století, po jeho smrti. Práce od počátku řídily hvězdy a rady královských astrologů, díky kterým zde objevíte mnoho magických symbolů a ve chvílích samoty (pokud budete mít štěstí) ucítíte mystickou atmosféru.

Více

Most z pískovcových kvádrů spojující Staré město a Malou Stranu, měří 515 metrů, je 9,5 metru široký a stojí na 15 pilířích. Ze Starého Města vstoupíte na most branou Staroměstské věže, kterou zdobí sochy Karla IV., Václava IV. a mimo jiné i plastika sv. Víta, patrona mostu. Z levého břehu vede vstup branou mezi věží Malostranskou (vyšší) a Juditinou, která bývala součástí mostu Juditina. Výzdobu gotického mostu tvoří na 30 soch ze 17. až 20. století, umístěných na zábradlí, krom sochy Bruncvíka se zlatým mečem, který stojí na  desátém pilíři.

Nejstarší je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1683. Nejcennějšími jsou sousoší Vidění sv. Luitgrady od Matyáše Brauna z roku 1710 a socha sv. Františka Xaverského z roku 1711 od F.M. Brokofa. Nejznámější je zřejmě tzv. Pražský Turek také z rukou F.M. Brokofa a nejmladší pak sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1938 od Karla Dvořáka. Od druhé půli 20.století jsou sochy nahrazovány kopiemi, kterých je dnes většina.

(Národní kulturní památka)
Muzeum Karlova mostu
Muzeum strašidel
Muzeum alchymistů

Méně

Staré Město pražské

Tato nejstarší, nejkrásnější a nejvyhledávanější část Prahy se nachází na pravém břehu řeky Vltavy. Prochází jím nejvýznamější turistická trasa Královská cesta a dá se nazvat opravdovým srdcem města. Je nejen historickým centrem, ve kterém naleznete neuvěřitelné množství nejvýznamnějších pražských historických památek a architektonických skvostů, ale i živou čtvrtí s nejdražšími obchody, obchůdky, restauracemi, hotely či galeriemi.

více ...

 

Jeho jádrem je slavné Staroměstské náměstí obklíčené bludištěm dlážděných uliček. Ty spojují okolní náměstíčka či rynky a návštěvníky zavedou i do malé čtvrti Josefov, která je součástí Starého města a nejstarším a největším židovským městem v Evropě. V tomto tajemném městě ve městě se nachází osm synagog, včetně Staronové synagogy ze 13. století, Pražské židovské muzeum a také Starý židovský hřbitov, kde je pohřben rabín Löw, stvořitel legendárního pražského Golema.

Nejvýznamnějším rodákem je spisovatel Franz Kafka, kterého dnes připomíná pamětní deska na domě čp. 24 a stálá expozice o jeho životě a díle.

méně ...

Staroměstské náměstí

Toto nejstarší pražské náměstí, které patří mezi nejkrásnější v Evropě, je místem, na kterém se bez nadsázky psaly dějiny našeho národa i republiky. V roce 1437 zde byl oběšen Jan Roháč z Dubé a jeho věrní, v roce 1621 bylo popraveno 27 českých pánů. Náměstí zažilo mnoho manifestací, bojů i známý projev K. Gottwalda v roce 1948. Na jeho uzavřeném a relativně malém prostoru můžete obdivovat množství historických staveb a zároveň si užívat dnešní rušnou atmosféru, kterou prolíná duch minulosti.
Původně bývalo živým tržištěm, kolem kterého byly ve 12. a 13. století vystavěny velkolepé měšťanské domy a postupně se stalo centrem Starého Města pražského. Ve středu náměstí stojí pomník Mistra Jana Husa, dílo Ladislava Šalouna z roku 1915, kousek od něj naleznete v dlažbě zapuštěný pražský poledník. Severozápadní části dominuje Diezenhoferův kostel sv. Mikuláše, východní straně chrám Matky Boží před Týnem. 

více ...

 

Největšímu zájmu se těší Staroměstská radnice s orlojem a krom ní také palác Kinských, kde je umístěna expozice Národní galerie. Měšťanské domy s malebnými názvy mají románská či gotická jádra, zvenčí jsou upravené většinou v renesančním či barokním stylu. Na Malém náměstí vedle radnice najdete dům U Rotta zdobený malbami Mikoláše Alše a dům čp. 144, ve kterém bývala nejstarší pražská lékárna. Na náměstí Franze Kafky u sv. Mikuláše stojí dům čp. 24, s pamětní deskou Franze Kafky a jeho stálou expozicí. Na náměstí probíhají celoročně kulturní a společenské akce.

(Národní kulturní památka)

méně ...

Staroměstská radnice a  Orloj

Tato nejznámější a nejnavštěvovanější pražská památka je pro většinu turistů i domorodců synonymem orloje. Přesto je její historie zajímavější i spletitější, než historie samotného středověkého stroje času.

Založena byla v roce 1338 privilegiem krále Jana Lucemburského a vznikla postupným spojováním a přestavbou původních měšťanských domů v centru Staroměstského náměstí, ke kterým byla přistavěna r.1364 známá, téměř 70 metrů vysoká věž. Vznikla zde gotická kaple a v průběhu staletí byl objekt upraven nejen v gotickém stylu, ale i renesančně. Zvenčí zdobí radnici arkýře, portály, renesanční sgrafity, sochy, mozaiky a znak Starého města. Uvnitř pak najdete původní středověké prostory i cenná umělecká díla. Perlou je stará radní síň z 15. století se sochařskou výzdobou z 15. a 16. století. Nemenší pozornost zasluhuje Jiříkova a Brožíkova síň s obrazy Václava Brožíka, na kterých je zobrazen Jana Hus a Jiří z Poděbrad., který zde byl zvolen českým králem. 

více ...

V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře, zde bylo vězněno a na náměstí před radnicí popraveno 27 českých pánů. V roce 1945, během pražského povstání, byla radnice Němci zapálena a těžce poškozena, obnovena a opravena byla v poválečných letech.
Dnes je přístupná krom samotné radnice i radniční věž, radnici spravuje Pražská informační služba, která zde má otevřeno i informační centrum.

Chloubou radnice je samozřejmě unikátní astronomický orloj. Vytvořen byl roku 1410 hodinářem Mikulášem z Kadaně, opraven a vylepšen byl v 15. století Hanušem z Růže.
Kromě časů ukazuje datum a polohy Slunce a Měsíce, které vychází z předpokladu, že středem vesmíru je Země. Kalendárium z roku 1866 vytvořil Josef Mánes. Zapomenout nesmím na 12 mechanických apoštolů, objevujících se každou hodinu (9-21 hod.) v okénkách, kostlivce tahajícího za provaz, lakomce, kokrhajícího kohouta a další pohyblivé i nepohyblivé sošky.

méně ...

Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, je především nedílnou součástí náměstí, na kterém se bez nadsázky psaly dějiny Prahy i celého českého národa a dominantou jeho severozápadní části. Byl postaven v období baroka v letech 1732 – 1735 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem a upoutává výraznou kupolí a dvojicí věží. Jeho skutečnou devízou je bohatá sochařská výzdoba Antonína Brauna a nástropní starozákonní fresky, které vytvořil Kosmas Damián Assam. Historie kostela byla pohnutá, v roce 1787 byl chrám zrušen a sloužil světským účelům, včetně provazochodeckých exhibicí v kupoli. V roce 1871 byl předán kostel pravoslavné církvi, které sloužil až do roku 1914, poté byl využíván jako skladiště či posádkový kostel. V roce 1920 přebrala kostel Církev československá husitská, která ho využívá dodnes. Objekt je přítupný veřejnosti a konají se zde koncerty klasické hudby, bohoslužby i svatby.

Rudolfinum

Budova Rudolfina je postavena v novorenesančního stylu se nachází na pravém břehu Vltavy na Starém Městě. Byla slavnostně otevřena roku 1885 a pojmenována po habsburském korunním princi Rudolfovi.

V současnosti patří budova české filharmonii, která zde sídlí. V Dvořákově síni jsou pravidelně pořádány koncerty a hudební slavnosti klasické hudby. Tato síň má mimořádně dobrou akustiku.

V této budově byl slavnostně zvolen 1.československým presidentem Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1919 – 1941 zde sídlil Československý parlament.

Národní divadlo

Budova Národního divadla patří mezi české klenoty, je postavena v novorenesančním stylu. V roce 1868 byl slavnostně položen základní kámen. Krátce po otevření došlo roku 1881 k požáru, který značně poškodil celou stavbu. Díky celonárodní sbírce bylo znovu otevřeno roku 1883.

Scéna Národního divadla uvádí operu, balet, činohru. Je nejprestižnější divadlem v České republice. V těsní blízkosti budovy národního divadla byla o sto let později roku 1983 postavena Nová scéna Národní divadla. Program Nové scény je zaměřen na činohru, operu a Laternu magiku. Prostory Nové scény jsou otevřené po celý den, fungují jako umělecký prostor, otevřený veřejnosti.

Slovanský ostrov a Žofín

Slovanský ostrov je oblíbeným místem kam se můžete vydat v centru Prahy relaxovat a posedět na lavičce v blízkosti Vltavy. Půjčte si zde lodičky a vydejte se na příjemnou plavbu po řece.
Na Slovanském ostrově se nachází také novorenesanční palác Žofín, který je dějištěm nejrůznějších společenských setkání, koncertů, plesů a také kongresů. Ve velkém sále byly významné osobnosti z oblasti ekonomie, kultury i politiky.

Tančící dům

Tančící dům, nazývaný též Ginger and Fred, oficiálně jménem Nationale Nederlanden Bilding byl dokončený v rove 1996, na místě kde původně stával činžovní důl, který byl zničen v důsledku bombardování Prahy v roce 1945.

Tato netradiční stavba je postavena v architektonickém stylu dekonstriktivismu. Autory stavby jsou světoznámí architekti Frank Gehry a Vlado Milunič. Dům byl pojmenován podle tvaru nárožních věží, připomínajících slavný tančící pár z 30. let 20. století. Tančící dům získal v roce 1996 nejvyšší ocenění v kategorii designu v anketě amerického Time. Patří mezi pět nejvýznamnějších staveb 90.let minulého století v České republice. 

více ...

Budova rozpoutala řadu urbanistických diskuzí, v současné době je již považován za jeden ze symbolů města Prahy, který přitahuje mnoho návštěvníků Prahy.

Tančící dům slouží komerčním účelům. V horních prostorách se nachází netradičně zařízená restaurace. Z jejich oken se Vám naskytne jedinečný pohled na Prahu, řeku Vltavu a její mosty, Petřín a Pražský hrad.

méně ...

Karlovo náměstí

Dominantu Karlova náměstí tvoří bezesporu Novoměstská radnice, která je národní kulturní památkou i místem, kterým procházely dějiny. Byla totiž v průběhu staletí věznicí s mučírnou, správní budovou i soudem. Dnes slouží především kulturním a společenským účelům.

Dalším centrem Karlova náměstí je veřejný park z let 1843 – 1863, kde je umístěno velké množství pomníků významných českých osobností. V souvislosti s tímto místem není možné opomenout ani kostel sv. Ignáce, novorenesanční budovu ČVUT a především pak jednu z nejznámějších a nejtajemnějších pražských legend – Legendu o Faustovi. Právě z jednoho z domů stojících na Karlově náměstí, ho totiž odnesl ďábel, kterému Faust upsal svojí duši.

Na Karlovo náměstí se dostanete pohodlně tramvají nebo metrem.

Vyšehrad

skála nad řekou Vltavou a mystické místo opředené množstvím legend, je areálem parků, historických a duchovních staveb, míst pro kulturní a společenské akce, jedno z nejdůležitějších míst české historie, sídlo prvního českého krále i místo posledního odpočinku slavných. Všichni známe pověst o Libuši, Krokovi, oráči Přemyslovi, Horymírovi a Šemíkovi. Doloženo ovšem je, že knížecí hrad zde vznikl v 1.polovině 10.století, o něco později než Pražský hrad, jako místo střežící vstup do Prahy.

V roce 1067 sem přesídlil kníže Vratislav II., z hradu vytvořil honosné sídlo a založil kostel sv. Petra a Pavla. Ten je dnes dominantou celého Vyšehradu. V průběhu staletí prošel mnoha přestavbami, od gotické přes barokní zpět na gotickou (od r. 1885), která je dílem J. Mockera.

více ...

Interiér a vnitřní zařízení baziliky je secesní a novogotické. Díky předním umělcům té doby zde  můžete shlédnout množství nástěnných maleb, deskových obrazů, fresek a oltářů, v klenotnici si můžete prohlédnout stálou expozici ze sbírek Vyšehradské kapituly a Národního muzea a poslechnout si místní zvonkohru.

Nejstarší vyšehradskou stavbou je románská rotunda sv. Martina z 11.století, která je i nejstarší stavbou tohoto druhu v Praze. Za vlády Josefa II. byla zrušena a objekt byl využíván jako obydlí chudých a skladiště. Upravena byla v roce 1878 a dnes ji zdobí novorománský mramorový oltář.

K prohlídce zvou také Martinské kasematy (dříve nepřístupné), Leopoldova brána, zbytky brány zvané Špička, zbytky románského mostu a gotické strážnice zvané Libušina lázeň, či Čertův sloup v Karlachových sadech. Neméně zajímavá jsou i další místa – Galerie Vyšehrad, sál Gorlice, novogotické Nové děkanství nebo sousoší Přemysla a Libuše ve Vyšehradských sadech od J.V. Myslbeka.

Tradiční zastávkou a místem klidu je Vyšehradský hřbitov se Slavínem – společnou hrobkou našich velikánů. Leží zde přes 600 velkých osobností českého národa a je zároveň i galerií náhrobků, kamenických a sochařských děl.

Informační centrum Špička
(Národní kulurní památka)

méně ...

Mimo centrum

Obora Hvězda

Původní obora Hvězda byla založena v 16. století Ferdinandem I. Habsburským za účelem chovu zvěře. Velmi brzy po založení obory v ní byl vybudován známý letohrádek Hvězda s charakteristickým půdorysem ve tvaru hvězdy. Z lovecké obory daleko za Prahou se během času a růstu města stala oáza přírody uprostřed zástavby.

Park má lesnatý charakter, v centrální části jsou upravené cesty s lavičkami, ale směrem k okrajům je les víceméně přírodní s pestrým druhovým složením.  Proto je také území Hvězdy chráněno jako přírodní památka. Svou polohou a charakterem je lesopark vhodný jak pro vycházky, tak sportovní aktivity, a je také velmi oblíbený.

Průhonický zámek

Zámek Průhonice nedaleko Prahy byl původně vybudován ve 14. století jako gotická tvrz. Na novorenesanční zámek byl přebudován teprve roku 1894 a roku 2010 byl uznán národní kulturní památkou. Návštěvníci si dnes mohou prohlédnout stálou expozici „Průhonický zámek a park – dílo přírody a lidského ducha“, nebo pamětní síň zakladatele parku. Dobový Rytířský sál dnes slouží jako stylové kongresové centrum a je také oblíbeným místem svatebních obřadů. Pohádkové prostředí zámku osloví vaši něžnou duši, nechte se unášet na vlnách romantických snů…

Trojský zámek

Krásná barokní stavba obklopená parkem s oranžérii na vltavském břehu stojí za to navštívit. Dílo klasické barokní architektury z roku 1689 od architekta Jeana Baptiste Matheye stojí na místě původního renesančního zámku.

Nechal ho postavit Václav Vojtěch ze Štemberka. Architekt se nechal inspirovat vilami italských šlechticů a jedná se tak o jednu z nejlepších barokních staveb na území Prahy, což dokresluje i jeho krásné umístění uprostřed parku s oranžerií.

Návštěva zámku bývá často spojována i s návštěvou sousední botanické a zoologické zahrady. Výhodou je, že vše se dá zvládnout i s jednou vstupenkou.

Stadion Letná

Stadion fotbalového klubu AC Sparta Praha na Letné má kapacitu 19784 diváků a často ho využívá i česká reprezentace.

Na místě stával stadion už od roku 1917 a jeho kapacita byla v průběhu historie i mnohonásobně větší. Jižní tribuna byla využívána i jako podium při vojenských přehlídkách. Do budoucnosti se počítá s rekonstrukcí stadionu a zvýšení kapacity.

Skleník Fata Morgana

Stavba s rysy moderní architektury na prosluněném jižním svahu v areálu Botanické zahrady v Praze nabízí unikátních 1750 metrů čtverečních plných exotických rostlin.

Najdete zde tři oddělené části s rozdílnou vlhkostí vzduchu a teplotou.  Navštívíte suché tropy a subtropy, Madagaskar, ale i vlhké rovníkové tropy. Kromě rostlin zde najdete i akvária, a to vše je přístupné celoročně a bezbariérově.

Navštívit můžete také blízkou ZOO nebo Trojský zámek.

Nezapomenutelné zážitky v Praze a okolí

404 - Nenalezeno

Nenašli jsme nic, co by odpovídalo vašemu hledání. Zkuste upřesnit hledání nebo využijte hlavní menu k navigaci na webu.

Rady a tipy pro výběr ubytování

Rezervujte si ubytování na věrohodných stránkách, které znáte. Za nás můžeme doporučit například booking, pomocí kterého můžete hledat ubytování nalevo.

Ověřte si reputaci ubytovatele, na internetu a rezervačních portálech najdete recenze a názory hostů. Pokud se špatné recenze opakují a lidé si stěžují dokola na to samé, může mít toto opravdu význam.

Seznamte se s podmínkami poskytovatele ubytování. Často mohou být detaily jako snídaně, parkování, druh pokoje, jeho velikost či výhled zásadní pro Váš příjemný pobyt.

Chcete s ubytování poradit? Rádi Vám pomůžeme. Napište nám Vaši představu na info@ceskoaslovensko.cz a rádi Vám doporučíme vhodný hotel či pension a pomůžeme s jeho rezervací a případnou další organizací.